V parku stojí strom poněkud zvláštní, obalen igelitem, vypadá to strašně. Listy se mu lesknou jak z plastu vyrobené, na pohled to vskutku není nic oslněné.
Ptáci na něm nehnízdí, nejsou tak blázniví, vědí, že ten igelit je pro ně nebezpečný. Místo šumu listí slyšíš jen šustění, plastové ochrany před deštěm či bouření.
Ale strom stojí hrdě, i když trochu smutný, že je jako modelka, co se cítí trápně. Snad jednoho dne se z igelitu vysvobodí, a ukáže svou pravou krásu, jakou má uvnitř skrytou.
Tak příště, když uvidíš strom v plastu balený, vzpomeň si na báseň a usměj se, není to tak zlý. Igelit mu sice šat nový dal, ale pravá krása stromu je vždycky přirozená a skvělá.
2024
Žádné komentáře:
Okomentovat