Asi nejkrásnější nález v mém životě. Hnilák smrkový (Monotropa hypopitys) je vytrvalá, vzrůstem nižší bylina bez chlorofylu, která získává výživné látky mykorhizou. Je jedním ze dvou druhů úzkého rodu hnilák vyznačující se symbiotickým způsobem života s půdními houbami, bez kterých není schopen růst.
Obvykle je nacházen v různých lesních společenstvech na silikátových podložích. Častěji volí stinná a vlhčí místa, jen ojediněle světlejší a sušší. Je to geofyt a jeho fenologické optimum bývá v červnu a červenci. K životu nepotřebuje světlo, neprobíhá u něj fotosyntéza, díky tomu je schopen růst i v tmavých lesích.
Hnilák smrkový, původní druh české květeny, se v ČR vyskytuje jen vzácně. Je proto v „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2012“ zařazen mezi ohrožené druhy (C3)
Tvoří tzv. Hartigovu síť - Hartigova síť je spleť hyf mykorhizních hub. Tvoří se v mezibuněčném prostoru kůry kořenu hostitele; jde tedy o houby tzv. ektomykorhizní. Po této síti probíhá výměna živin mezi houbou a hostitelskou rostlinou.[1] Je pojmenována po německém mykologovi Robertu Hartigovi, který ji poprvé popsal. Paradox :)))))
Žádné komentáře:
Okomentovat