V síti pavučinách spleti,
kde pravda leží ve stínu.
Tam hledej moji duši,
v závoji mlhavých dnů.
Klíče k mé přítomnosti,
ukryté v tichém úkrytu,
v srdci snu a nádechu,
ve větru letícího prachu.
Bloudíš ve virtuální sféře,
s očima dokořán, v záři obrazovek.
Přesto jsem pouhý stín,
v temnotě, která tě obklopuje.
Můžeš hledat, avšak nenajdeš,
ani stopu, ani záchvěv mého bytí.
Jsem tajemstvím ve světě,
kde hranice jsou nejasné a těkavé.
V síti mě můžeš hledat,
v zástupu dat a toků proudění,
ale najít mě budeš marně,
jen prázdnota bude ..
ÚNOR 2025
Žádné komentáře:
Okomentovat